Růže je bezesporu královnou zahrady a její pěstování má v naší zemi dlouhou tradici. Květy růží ‒ to je nekonečná přehlídka barev a tvarů. O tyto krásky je nutné se pečlivě starat. Jako všechny zahradní trvalky i ony jsou ohroženy škůdci. Nejčastěji to bývají mšice.
Mšice ‒ pohroma pro okrasné rostliny
Mšice jsou drobný hmyz, který se živí parazitickým způsobem ‒ saje šťávu z rostlin. Jsou veliké přibližně půl centimetru a množí se od dubna do května. Sání rostliny proměňuje, jejich růst je zakrslý, listy se svinují a dochází ke změně jejich barvy. Jsou také lepkavé a lesklé. Mšice poškozují nejen listy, ale i kořeny, pupeny a květy. Početná skupina mšic žije v symbióze s mravenci, kteří je chrání před predátory ‒ slunéčky, zlatoočkami nebo škvory a na oplátku získávají sladkou medovici. Ta vzniká z přemíry cukru, který mšice požívají v potravě.
Rostliny napadené mšicemi snadno podléhají jiným, například houbovým chorobám, nebo virům, které mšice přenášejí. Mšice představují celosvětový problém, je známo asi 4000 druhů a téměř tři sta z nich představuje nejen pro růže, ale také jabloně, fazole, papriky nebo pokojové rostliny skutečnou pohromu.
Druhové názvy se odvozují od hostitelské rostliny. Hovoříme tak o mšici broskvové, makové nebo zelné. Mšice většinou nemají křídla, ale za určitých podmínek se jim křídla mohou vyvinout. To se děje v případě, kdy se celá kolonie mšic, která již svůj zdroj potravy vyčerpala, potřebuje přemístit na nové rostliny. Neosídlují jen povrch listů, skrývají se i na jejich spodní straně nebo na stoncích. Mšice se velmi rychle množí, během jednoho roku se na rostlinách může vystřídat až třicet generací.
Mšice
Mšice jsou polokřídlý hmyz, živící se paraziticky na rostlinách sáním rostlinných šťáv.
Mšice jsou většinou velké 4–6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby). zdroj a více info: wikipedie
Nejdůležitější je prevence
Na boj se mšicemi myslíme již ve chvíli, kdy růže kupujeme. Proto vybíráme jen statné a zdravé kusy. Volíme rostliny s dobře vyvinutým kořenovým balem s množstvím kořenových vlásků a jasně zelenými listy. Vyplatí se také pěstovat růže ve společnosti rostlin, které mšice odpuzují, jako například levandule, tymián nebo bazalka. Mšice také nemají rády aroma cibule nebo česneku. Stejně účinná je výsadba afrikánu nebo lichořeřišnice do sousedství růži. Ty si mšice rovněž neoblíbily. Nedoporučuje se nadměrné hnojení ‒ růžím nikterak neprospěje a jen přitáhne mšice.
Mechanické ošetření
Napadené růže není radno nechat bez ošetření. Mšice lze sbírat ručně, nebo je také možné opláchnout rostliny proudem vody ze zahradní hadice. Pozor abychom nepoškodily mladší, křehké rostliny. Kolem rostliny se také vyplatí časně na jaře zrýt půdu, čímž se zničí přezimující larvy. V případě menšího napadení lze odstranit postižené části rostlin. Pozor, na kompost rozhodně nepatří. Musí se spálit, aby se předešlo nákaze jiných rostlin.
Na mšice bez chemie
Zkusme se vyhnout průmyslově vyráběným prostředkům proti mšicím. Některé metody jsou staré jako naše babičky a prababičky. Osvědčil se mýdlový roztok, kdy na jednu lžíci mýdla smícháme s jedním litrem vody. Použijeme neparfemované mýdlo na praní. Směs nalijeme do rozprašovače a růže jí postřikujeme několik dní. Mýdlo rozpouští voskovitý ochranný povlak mšic a přispívá tak k jejich dehydrataci. K přírodním postupům patří ošetření kopřivovým odvarem nebo populárním neemovým olejem, který se lisuje ze stromů rostoucího v Indii. Pomůžou i jiné druhy olejů ‒ mátový nebo hřebíčkový. Účinný je také výluh z listů rajčat. Dobrou službu prokáže také ošetření listů výluhem z nedopalků cigaret. Výluhy z rostlin připravíme tak, že je necháme přibližně týden louhovat v kbelíku, postaveném na slunném místě. Efektivní v boji s mšicemi je i dřevěný popel. Ten smísíme s vodou a přibližně dvě hodiny povaříme.
Obecně se doporučuje udělat zahradu atraktivní pro všechny druhy predátorů mšic, například ptáků. Osvědčí se jim přichystat krmítko a doufat, že se vrhnou i na náhradní zdroj potravy v podobě mšic.
